RECENZE Tennis World Tour: Jak jsme se zase nedočkali pořádné tenisové hry

Tennis World Tour Recenze
Zatímco virtuální hokej či fotbal zabírá podstatnou část herního trhu, o tenise se v tomto smyslu zas tak často nemluví. To se letos pokusilo změnit studio Bigben Interactive s jeho tenisovým simulátorem Tennis World Tour. Zda se mu to ovšem podařilo, to je dost na pováženou.

Jeden z těch pozitivnějších aspektů hry se projeví už při prvním spuštění. Vyskočí na nás poměrně moderně vypadající dlaždicové menu, poslední dobou tolik oblíbené jak mezi vývojáři, tak i hráči. Jeho barevné schéma naším smyslům pro estetiku sice dvakrát neprospěje, ale každé plus se bere. A to hlavně proto, že jich v dalším postupu hrou už moc nebude.

Máme na výběr několik možností – buď zahájit kariéru, zahrát si exhibiční zápas, projít si tréninkem nebo si vytvořit postavu. Zezačátku nás většinou bude čekat právě poslední zmíněná kategorie. Při vytváření postavy máme krom klasických možností jako styl obličeje či barva vlasů na výběr i několik výhradně tenisových záležitostí, a to jak animace, jakou náš tenista či tenistka při podání udělá, tak třeba typ a frekventovanost jeho/jejích výkřiků při odehrávání. U této volby mimochodem doporučujeme si zavřít dveře a dát si hru do sluchátek, neboť opakované hekání vaší tenistky nemusí na vaše spolubydlící působit zrovna nejlépe.

Čeho si ale už při vytváření postavy všimneme, tak je grafické zpracování hráčů. A už zde hra působí tak, jako by byla vyvíjena mezi lety 2004 a 2006, od té doby pozastavena a nyní si kdosi vzpomněl, že ji vlastně chtěl vydat a v rychlosti tak učinil. Bohužel, jiné to není ani při samotném gameplayi – Tennis World Tour je zkrátka naprosto mizerně graficky zpracovaný titul a ten, kdo měl tento segment vývoje na starosti, by měl při nejmenším znovu navštívit hodiny výtvarné výchovy v první třídě základní školy. V podstatě z každého zápasu vypadá většinou nejpropracovaněji podlaha dané arény.

Od gameplaye ale na chvíli zpátky k možnostem, jaké hra nabízí. Jak moc se režim kariéry liší od každodenních starostí reálných tenistů, to bohužel posoudit nemůžeme. Hra ale nabízí poměrně široké možnosti sebezdokonalování – klasický systém zkušeností a úrovní je doplněn o vybavení, které můžeme dostávat, měnit a které nám může přidávat různé bonusy, dále si můžeme obsadit do role některého z koučů a aby se náš tenista příliš neunavil, nabízí menu kariéry i odpočinkové aktivity, které nás však z ne úplně pochopitelného důvodu vždy posunou vpřed o celý měsíc.

Co ale hlavně, tak se během kariéry můžeme účastnit jak různých exhibičních zápasů, tak i rozsáhlejších turnajů po celém světě. Na opravdové hráče v nich ale narazíme zřídkakdy, autoři Tennis World Tour s nakupováním licencí totiž zjevně dost šetřili a sice se tak můžeme utkat třeba s legendárním Rogerem Federerem, na takového Tomáše Berdycha ale rovnou zapomeňte.

Jak samotné hraní vypadá graficky, to už jsme si řekli, co nás ale čeká po fyzické stránce? Opět žádná sláva. Vlastně spíše hanba než sláva. Absolutně příšerný kolizní model míčku s raketou, kdy čas od času tenisák proletí sice asi metr a půl od rakety, ale přesto se ho jakýmsi způsobem podaří odpálit, je opravdu nepodařená a až amatérská práce.

Plusem je, že vždy záleží čistě na nás, jakým typem švihu míček odpálíme. Vzhledem k pohybovým vlastnostem hráčů, kteří spíše než jako majitelé profesionálních sportovních bot působí dojmem neobratného hrocha na kluzkém ledě (zdravíme Phila Kessela), se nám to ale příliš často nepovede.

To můžeme trochu zlepšit režimem tréninku, kde, především ty z nás, kteří znají tenis pouze ze zpráv a nemravných vtipů, trenér naučí, jak ve hře správně podávat, odpalovat a všechno možné, co k tomuto sportu patří. Po čase se tak i může stát, že vyhrajeme některý z turnajů a hra se na chvíli stane zábavnou, nedodělaná fyzika a prastará grafika nás ale brzy opět přesvědčí, že volný čas můžeme trávit i jinak. Nejlépe třeba hraním reálného tenisu, se kterým má Tennis World Tour společného zhruba stejně, jako NHL se severokorejskou hokejovou reprezentací.

Součástí hry je i komentátor, jehož úroveň entuziasmu na jednu stranu úplně neodpovídá tomu, jak by měl komentář profesionálních tenisových zápasů vypadat, na stranu druhou ale stále doufáme v možnost, že autoři hry jen patří mezi fanoušky seriálu IT Crowd a vzali si příklad z proslulého dílu Are We Not Men?

Vedle kariéry, tréninku a exhibičních zápasů ještě mělo Tennis World Tour obsahovat multiplayer. A přestože by se bezpochyby jednalo o vychytávku, která by mohla požitek ze hry rapidně zlepšit, nakonec žádné online aktivity novinka (zatím) neumožňuje. To, že autoři online režim slibovali ještě nedlouho před vydáním, raději ponecháme bez komentáře.

Resumé

Abychom Tennis World Tour shrnuli – při gameplayi najdeme pár momentů, kdy hra stojí za to. Odehraný dobrý zápas či profesionálně provedená smeč mohou patřit mezi pozitiva, na která narazíme. Mimo ně ale celý titul spíše než jako plnohodnotná hra působí jako ročníková práce studenta programování střední školy, který většinu stanovených cílů plnil tři dny před odevzdáním. Tennis World Tour ani omylem neaspiruje na něco, co by mohlo zaplnit díru na trhu, jakou tenisové sportovní hry představují. A je to, bohužel, obrovská škoda.

Tennis World Tour

Celkový verdikt

3.3/10
  • Hratelnost
  • Trvanlivost
  • Grafika

Jiří Růžek

Xboxerem jsem se stal v roce 2013, s hrami jsem ovšem díky GTA: Vice City začal již o deset let dříve. Mezi mé oblíbence se řadí především open-worldovky typu Saints Row či Grand Theft Auto, nepohrdnu ovšem ani nad dobrými arkádami nebo rage hrami jako NHL a Tekken. Mé ostatní zájmy se pak točí především okolo rock'n'rollu a politiky. Pozoruhodná dvojice, co? Na Xbox Live jsem k nalezení pod gamertagem Geousek.

Tiež by ťa mohlo zaujať...

1 komentár

  1. 9. júna 2018

    […] ste si už stihli prečítať našu recenziu Tennis World Tour, potom už náš názor na hru poznáte. A zdá sa, že naša kritika kvality má […]

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Nastavenia súkromia