RECENZE: SnowRunner dorazil s plnou nádrží zábavy a nelehkých úkolů

SnowRunner recenze

Bahno, nafta a těžká technika. Tak by se dal do tří pojmů shrnout nový herní žánr, s nímž v roce 2017 přišlo na svět vydavatelství Focus Home Interactive, když na světlo světa poprvé vypustilo hit Spintires: MudRunner. Titul sklidil obrovský úspěch a s oblibou se setkaly i jeho následné datadisky, bylo tak jen otázkou času, než se dočkáme dalšího dílu. A ten čas právě nastal. Přichází SnowRunner.

Ten opět představuje, s jakými starostmi se musí řidiči vozidel vysoké tonáže – tedy trucků – každodenně potýkat. SnowRunner zavede hráče do prostředí tří rozličných regionů – do lesů Michiganu, zasněžených oblastí Aljašky a plání ruského poloostrova Tajmyr a nastoluje mu jasný úkol, tedy přepravovat materiál i v tom nejhůře dostupném terénu. Na první pohled málo zábavy, ale za to spousta dřiny. Právě zábava ale při hraní SnowRunnera rozhodně nechybí.

Od bažin až po zamrzlá jezera

Úkoly jsou ve hře přidělovány na základě kontraktů. V každé z lokací jednotlivých regionů působí několik společností infrastruktury, těžby, nebo třeba z energetického sektoru a ty nabízí našemu řidiči celou řadu příležitostí, jak si přivydělat. K dispozici jsou navíc i četné vedlejší úkoly, jejichž plněním může hráč třeba i zpřístupnit z různých důvodů zablokovanou cestu. Jednotlivé mise se přitom liší jak obtížností, tak i způsobem jejich provedení – v některých případech jde o jednoduché “vyzvedni přívěs/návěs s materiálem v bodě A a dodej ho do bodu B”, v jiných, a těch je většina, se ale hráč zapotí o něco víc.

Právě vysoká náročnost je jedním z výčtu unikátních aspektů SnowRunnera. Velmi brzo se ve hře ukáže, že vzdálenost mezi jednotlivými body je při plnění kontraktů tím nejmenším problémem. Stejně jako se na každém kousku cesty liší terén, rozpínající se od bažin až po zamrzlá jezera, liší se i schopnost trucků tento terén překonávat a splnění úkolů v těchto případech vyžaduje obrovskou dávku skillu a trpělivosti. V otázce chování vozidel je hra až neúprosně autentická a ani ten nejdůkladnější plán, jak pro požadovaný materiál dojet, negarantuje stoprocentní úspěch. A rozhodně není radno zkoušet naslepo sjíždět cesty v těch částech mapy, které hráč nalezením rozhledny (Watchtower) ještě nerozkryl. Zapadnutí pak většinou přichází už po prvních metrech projíždění nerozkrytou oblastí.

Když pak řidiči hlína sahá až po kabinu, často už zbývá jen pokusit se o vyproštění s pomocí nejlepšího přítele zabahněné série – tažného lana nebo se pomocí funkce “Recovery” vrátit do své garáže a misi opakovat. Nikdo jiný totiž hráči nepomůže, což ovšem souvisí i s poměrně zvláštní vlastností hry; kromě řidiče – protagonisty se totiž na mapě nikdy nikdo další nenachází. To může být na jedné straně vzhledem k tomu, kde se titul odehrává, vcelku pochopitelné, na straně druhé by ale hra alespoň částečně živá být mohla, ostatně ani v městských aglomeracích nebo logistických depech totiž není k nalezení byť jedna živá duše. Alespoň o social distancing je však ve hře tím pádem postaráno.

Trucků, jeepů a vozidel těžké techniky titul celkově nabízí úctyhodné čtyři desítky, a to jak americké výroby, tak i původem ze zemí bývalého sovětského bloku. Ty si musí hráč pořizovat za peníze našetřené z úkolů, z počátku ovšem nejsou odemčeny všechny a jejich dostupnost se mění podle dosažených levelů během plnění kontraktů. K dispozici jsou potom jak legendární tahače Western Star, tak i offroady od Fordu či Hummeru a nechybí ani těžká technika, zahrnující vozidla s až neuvěřitelným průměrem kol nebo třeba obrněný transportér.

Staví si na jednom z nejunikátnějších a nejlépe zpracovaných jízdních modelů, které herní svět kdy spatřil

Každé vozidlo má pak pochopitelně jiné vlastnosti – podle vhodnosti si tak hráč může vybrat dle výdrže, spotřeby, ale zejména výkonu, který je při zdolávání nehostinného prostředí alfou a omegou všech akcí. Fungování trucků lze nově upravit s pomocí různých upgradů, které jsou k nalezení na mapě. Pro lepší zdolávání terénu je, stejně jako v předchozím MudRunnerovi, nutno využívat všech možností, s nimiž vozidla přicházejí – to může zahrnovat pohon všech kol, zámek diferenciálu, zafixování na nízké převody nebo případné další vymoženosti, s nimiž někteří speciální naftožrouti přichází.

Grafické zpracování vozového parku sice SnowRunner nenabízí na úrovni těch nejmodernějších závodních simulátorů, kdy se lze kochat každým jediným pixelem zadního brzdového světla, hra je v tomto směru ale vybavena více než dostatečně i s přihlédnutím k tomu, že si staví primárně na jednom z nejunikátnějších a nejlépe zpracovaných jízdních modelů, které herní svět kdy spatřil. Podobně je to i se zpracováním okolní krajiny – ta je ve vztahu k nabízeným lokacím originální a věrohodná, ale řešit do detailu zpracování žil listů jednotlivých stromů by nedávalo smysl.

Samotný gameplay může krom zablácených nebo zledovatělých cest komplikovat i poměrně zvláštně vyřešené ovládání. V tomto směru se autoři od MudRunners sice velmi zásadně posunuli a hráče už tak nedohání k šílenství kuriózně vyřešená kamera, navigování v uživatelském rozhraní je však dosti neintuitivní, jak ukazuje například nezvyklé potvrzování dialogových oken pomocí tlačítka X. Čas od času navíc zaskočí hráče i ovládání funkcí samotných vozidel, zejména pak v případě, kdy projezdí celou noc úplně potmě, aby mu při svítání hra dala tip na zapnutí světel pomocí atypické kombinace LB+B.

Resumé

Je až obdivuhodné, jak obrovský posun SnowRunner od svého už tehdy velmi dobře hodnoceného předchůdce udělal. Autoři tím, že hru zasadili do několika originálních lokací a implementovali systém kontraktů a vedlejších úkolů, přidali desítky hodin velmi návykového gameplaye. Přitom ale nijak neslevili z náročnosti – extrémně realistický jízdní model a minimální výskyt asfaltových cest trápí hráče u každého úkolu, naproti tomu ale hra nabízí široký vozový park těch plný nejzajímavějších kousků těžké techniky, která si s notnou dávkou trpělivosti s nepříznivými podmínkami poradí.

Kdyby vývojáři do tohoto velmi dobře namazaného stroje přihodili i o něco intuitivnější ovládání a aspekt AI, nedalo by se letošnímu titulu vytknout zhola nic. SnowRunner se každopádně podařil na plné čáře a ve Focus Home Interactive si mohou na nějakou chvíli oddychnout, jejich letošní počin totiž pro své rozmanité a zábavné zpracování jen tak bavit nepřestane.

SnowRunner: A MudRunner Game

Celkový verdikt

8.3/10
  • Hrateľnosť
  • Trvanlivosť
  • Grafika

Jiří Růžek

Xboxerem jsem se stal v roce 2013, s hrami jsem ovšem díky GTA: Vice City začal již o deset let dříve. Mezi mé oblíbence se řadí především open-worldovky typu Saints Row či Grand Theft Auto, nepohrdnu ovšem ani nad dobrými arkádami nebo rage hrami jako NHL a Tekken. Mé ostatní zájmy se pak točí především okolo rock'n'rollu a politiky. Pozoruhodná dvojice, co? Na Xbox Live jsem k nalezení pod gamertagem Geousek.

You may also like...

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *