První dojmy z NHL 19: Sayonara neobratným hrochům s desetimilionovým platem

Vydání NHL 19 se bleskurychle blíží a aby EA připravila hráče na novinky, které letošní díl přináší, spustila na týden veřejnou betu. Tu jsme pochopitelně nezapomněli pořádně vyzkoušet a najít odpovědi na aspoň několik otázek, které se po ohlášení titulu začaly šířit komunitou.

Veřejná beta byla spuštěna celých sedm dní až do 2. srpna/augusta a nabídla hráčům pohled jak na klasický online versus režim, tak i zmíněný World of CHEL. To nám bohužel nedalo příležitost vyzkoušet si více než 200 hokejových legend, které mají s NHL 19 dorazit, možnost otestovat zbrusu nový režim NHL ONES a RPM technologii bruslení nám ale zůstala.

Sayonara neobratným hrochům s desetimilionovým platem

Jelikož World of CHEL je poněkud komplexnější záležitost, rozhodli jsme se nejdříve věnovat klasickému online versus a zachytit tak feeling běžných zápasů, jaké typický hráč NHL odehraje během roku stovky, ne-li tisíce. A jakmile spustil rozhodčí puk na led, rozdíl hraní s RPM v porovnání s předchozím ročníkem byl znát.

Realistické animace zlepšují celkový dojem z gameplaye, práce s pukem působí výrazně plynuleji a k situacím, kdy hráč bezmocně a neohrabaně bruslí okolo kotouče a nedokáže ho sebrat, již nedochází. Navíc přibyla téměř stoprocentní responzivita a s ní spojená možnost okamžité otočky s pukem, čímž NHL 19 konečně vstupuje do světa současného hokeje, kterému spíše než hráči silní vládnou hráči rychlí a šikovní.

Nová technologie přitom prospívá jak ofenzivněji, tak i defenzivněji naladěným hráčům. Zatímco útočníci si mohou libovat v rychlých otočkách a prohánět soupeřovy beky po celé šíři kluziště, obránci zase mohou využívat okamžitých reakcí na pohyb páčkou a připravit tak protihráče o puk hitem, o kterém až do poslední chvíle netušili, že vůbec může přijít.

Dvakrát měř, jednou vypichuj

Změny se dočkalo i vypichování puku a ti, kteří si dosud libovali v beztrestném spamování tlačítka LB kdykoli, kdy se soupeř jen dotkl puku, v NHL 19 tvrdě narazí. Bude je totiž čekat spousta minut na trestné lavici, každý pokecheck je totiž od nyní třeba dvakrát promyslet tak, aby hokejka nijak nezavadila o brusle napadávaného hráče, jinak ruka sudího okamžitě letí nahoru a začíná nepříjemné oslabení.

Nový systém vypichování puku je do jisté míry extrémní a nebylo by na škodu, kdyby v EA trochu ubrali procento pokechecků, které skončí podražením. Pro ty, kteří jsou zvyklí na vypichování z NHL 18, to může vyústit až ve 20 dvouminutových trestů za podražení během jedné hry, na druhou stranu zde už nyní máme tři velké plusy – hráči do nekonečna mačkající jen LB budou mít utrum, hra se kvůli nutnosti přemýšlet nad dalším jejím aspektem více přiblíží reálnému hokeji a nakonec nás čeká i dopad v HUT, neboť hokejisté s lepším skillem v rukou budou o to cennější.

Kdo si nenechá zkazit dojem z hraní šíleně vysokým počtem vyloučení, toho zřejmě i tak udiví pozoruhodné stíny, kvůli kterým všichni sportovci vypadají, jako by měli trvalé bydliště v solárním studiu. To by ale podle komunitního manažera Tylera Horsfalla mělo být ve finální hře opraveno a jedná se pouze o bug v betě.

World of CHEL jako vzdělávací instituce?

No a jak je na tom horká novinka letošního ročníku, World of CHEL? Princip je jednoduchý – v editoru si vytvoříte vlastního hokejistu, vyberete mu obličej, účes i třeba zastřižení vousů a soutěžíte s ním buď EASHL, loňské NHL Threes nebo NHL ONES.

Postava přitom prochází levelováním a jako bonusy z her dostává tašky s oblečením, díky nimž si ji hráč může podle libosti personalizovat. Vedle oblečení si lze upravit i skilly hráče a jeho specializaci a ovlivnit tím, zdali bude vynikat spíše v kličkách a techničtějších aspektech hry či budou jeho doménou naopak tvrdé hity.

NHL ONES přitom přináší naprosto nový a v podstatě revoluční koncept soutěže. Tři bruslaři jsou postaveni na třetině kluziště proti sobě a soutěží o to, kdo z nich dá v daném časovém limitu nejvíce gólů. A kdo získá několik výher v řadě, dostane tzv. diamantovou výhru a s ní spjatý pohár.

Nový režim nejen zajišťuje spoustu zábavy z kompetitivního hlediska, ale i benefity z hlediska edukativního. Hráči jako takoví totiž postupně masterují své dovednosti s pukem a získané znalosti následně mohou přenést i do dalších režimů včetně HUT. Bude tak zřejmě jen otázkou času, kdy se na HUT redditu začnou objevovat videa hráčů, kteří byli „vyškoleni“ fanouškem NHL ONES, jemuž se povedlo bez problému prokličkovat mezi celou obranou a vítězně překonat brankáře. A s novým systémem bruslení už tuplem.

I tak ale do vydání zbývá několik otravných much, které je třeba doladit. Počínaje až neúnosně dlouhým zvedáním hokejisty po tom, co dostane hit a bugy při nekonečném zaseknutí hráče konče, můžeme pouze doufat, že si vývojáři s těmito neduhy do 14. září dokážou poradit. Ale ostatně přesně proto jsme zde měli betu – abychom mohli sami hru sami ozkoušet a registrovat chyby.

Polemizovat můžeme nad životností tohoto módu, idea rozvoje hokejisty svého vlastního jména v online režimu ale zní jako něco, co by mohlo už tak náročné hráče alespoň na nějakou dobu zabavit. Kdyby ovšem EA místo jednoho žebříčku rozdělila NHL ONES do jednotlivých lig, přidala tomu náležité funkce a třeba výměnou za to oželela pár kategorií oblečení, nezlobili bychom se a základna pravidelných hráčů by se jistě o něco rozšířila.

Resumé

Frostbite enginu jsme se letos nade všechna očekávání opět nedočkali. Technologie RPM společně s upravenými pokechecky ale dohromady dávají jistou náhradu, která sice na jednu stranu funguje jako záplata na problémy celé řady posledních několika dílů, na druhou stranu je to ale až NHL ONES a celkově World of CHEL, co dělá z NHL 19 plnohodnotný díl.

Pokud se ale nebudeme ohlížet na poslední roky a vezmeme NHL 19 jako samostatnou hru, můžeme se na zářijové/septembrové vydání jen těšit, Vývojáři hru díky RPM výrazně přiblížili reálnému hokeji a nově otevřené možnosti v NHL ONES dávají další prostor kompetitivnějším hráčům. A to v době, kdy se série chce dostat mezi zavedené eSporty, nikdy není na škodu.