Jeden důvod, proč GTA V nikdy nebude lepší, než GTA San Andreas
Čas od času se stane, že nějaká hra vstoupí do historie jako legenda. To po 13 letech od vydání můžeme bezpochyby říci i o proslulém GTA San Andreas, které se zapsalo do paměti celé generace hráčů a vypadá to, že má podobně dobře našlápnuto i aktuální GTA V. To ale i přes veškerou chválu za svým starším sourozencem v jedné věci zaostává.
Ještě než se však pustíme do samotného rozboru toho, v čem GTA V nikdy nedožene San Andreas, měli bychom si ujasnit a připomenout některá fakta. V první řadě od sebe obě hry dělí bezmála 9 let – zatímco San Andreas se na pultech obchodů objevilo v říjnu/októbri 2004, na GTA V se stály fronty v září/septembri 2013.
Ačkoli GTA San Andreas ještě následovaly díly Liberty City Stories a Vice City Stories, právě titul z roku 2004 je považován za jakýsi vrchol tehdejší éry, označované jako „3D éra“. Hra přinesla do GTA série revoluci v hned několika směrech – poprvé bylo možné plavat ve vodě, mapa obsahovala místo jednoho města hned tři, přišly široké možnosti tuningu, oblečení, tetování… A mezi tím vším stál první afroamerický protagonista v GTA, Carl „CJ“ Johnson.
Grove Street, home…
CJ se vrací do Los Santos po vraždě jeho matky, aby později dopadl viníky a napravil ztracenou reputaci gangu Grove Street Families. Během misí se pak potkává s řadou dalších různorodých postav, buduje si své jméno po San Andreas, zažívá nečekané zvraty a prokousává se příběhem.
V GTA V v o něco modernějším grafickém provedení a tentokrát i za doprovodu oficiálního multiplayeru pro změnu sledujeme příběh tří protagonistů – afroamerického gangstera Franklina, bývalého bankovního lupiče Michaela a psychopata Trevora. Jejich dějové linky se během hraní vzájemně protínají, zároveň je ale každý z nich opředen svým vlastním prostředím a tím pádem i omáčkou s vlastními hlavními i vedlejšími misemi.
Právě zde se však dostáváme ke kamenu úrazu. GTA V má oproti San Andreas spoustu výhod – obdivuhodná grafika, GTA Online, doslova šílený vozový park, rozlehlá mapa… Co se však příběhu týče, Rockstar by si příště měl vzít trochu příklad z minulosti.
Stačí si porovnat, jak moc vám „přirostl k srdci“ CJ v porovnání třeba s Franklinem. Nebo Sweet, Big Smoke a Ryder v porovnání s Michaelovou rodinou – jak pak bylo nepříjemné, když přišel čas s nimi vyrovnat účty. Shrnuto do jedné věty – zatímco v GTA V příběh postav sledujeme, GTA San Andreas nás do něj vtáhne a umožní nám ho do určité míry i prožívat. Proč tomu tak ale je?
Za všechno mohou čísla
Ač to může znít překvapivě, dost možná za všechno mohou čísla. Stačí se podívat na počet misí v obou titulech – 100 v San Andreas, 69 v GTA V. Vezmeme-li v potaz i to, že v San Andreas celých 100 misí trávíme právě s Carlem Johnsonem a GTA V se oněch 69 dělí mezi tři protagonisty, prostoru na nějaké pořádné vtažení do děje bohužel moc není.
Významnou roli pak určitě hraje i zajímavost jednotlivých postav. San Andreas nás téměř s každou postavou do detailu seznámí, děláme pro ně tématické mise, zasadíme si je do příběhu a co hlavně, utvoříme si o nich vlastní obrázek, nějak nás zaujmou.
V GTA V šance na utvoření vlastního obrázku nemáme, postavy ho tam mají většinou jaksi předdefinovaný. A opět to zřejmě souvisí s počtem misí, neboť hlavního antagonistu Westona potkáme za celou hru pouze osmkrát. Mezitím, proslulého Tenpennyho s Pulaskim máme „na talíři“ po celou dobu hraní San Andreas – ať jsme zrovna v Los Santos, San Fierru nebo Las Venturas.
Rockstar si tak u GTA V sice dal bravurně záležet na vzhledu každé postavy, v San Andreas však CJ i jeho okolí oplývali originálním charakterem a především nezaměnitelným charismatem, ať už šlo o hlavního antagonistu nebo hippíka z lesů.
Co pak v konečném důsledku zanechá ve hráči větší dojem, to můžeme jen polemizovat, po příběhové stránce se však GTA V má od San Andreas ještě co učit. A jestli to Rockstar v příštím díle spraví, budeme tu mít nakročeno na nejlepší GTA, jaké kdy vyšlo.
Sice jsem obě hry hrál jen chvilku, ale považuji San Andreas za lepší hru. CJ mi přirostl více k srdci. Ono hrát za postavu, co vypadá jako vychlastaný ruský mafián, klasický haj*l, to fakt ne.